Učíme se jazyky zdarma a hravě!

O tom, jak důležité jsou jazyky a zejména angličtina pro profesionální práci už bylo napsáno mnohé. Někteří personalisté udávají, že čeští kandidáti s dobrou znalostí angličtiny si mohou na trhu práce v průměru vydělat i o 10.000 CZK měsíčně více než ti, kteří jazyk neovládají.

V tomto příspěvku bych chtěl vyzdvihnout mou oblíbenou bezplatnou stránku pro výuku jazyků Duolingo. V roce 2012 jí vymyslel génius Luis von Ahn. Můžete se v ní hravou formou zdokonalit v psaní, mluvení, překladu, gramatice i trochu slovíčkách. Jsou zde patrné prvky gamifikace jako sbírání bodů, soutěžení s přáteli, odemykání „jazykového stromu“ s různými gramatickými jevy a podobně. Je vhodná jak pro úplné začátečníky, tak i středně pokročilé.

Pokud už umíte anglicky, nic vám nebrání zlepšit se třeba v němčině, italštině, francouzštině, ruštině nebo dalších jazycích. Věřte nebo ne, ale pomáhá to nejen mě (14 lekce!, ale i mé mamce a několika přátelům). A to vše navíc hravě a zcela zdarma! No nestojí to za vyzkoušení?

https://cs.duolingo.com/

Jak se nabírají lidi v Googlu?

V poslední době řeším nábor nových analytiků. K tomuto tématu existuje nespočet různých knih a článků. Z těch obecných se mi líbí třeba „101 nejčastějších otázek a nejlepších odpovědí u přijímacího pohovoru“ Grada 2011. Ale přijímat analytika je přece jen něco jiného než třeba cukráře:) Řekl jsem si, že když se učit tak od těch nejlepších. Společnost Google osloví každý rok cca 3 miliony uchazečů o práci. Jak se jim daří vybrat ty nejlepší? Začal jsem číst knížky jako „Are You Smart Enough to Work at Google“, „Jak funguje Google“, přečetl si spoustu článků a shlédnul mnoho videí. A závěr jaký jsem si pro sebe udělal?

1. Hledám lidi, kteří umějí řešit problémy, jsou zvědaví, učenliví a hraví
2. Proaktivní lidi, co se nebojí chopit iniciativy, ale i stáhnout “Emergent leadership”
3. Zapadnou do firmy – zájmy, osobností, milým a přátelským vystupováním
4. Jsou skvělí analytici (ovládají UML, BPMN, Case nástroje…)

Pár provokativních myšlenek lidí z Google na nakonec:

Najímejte jen chytřejší lidi, než jste vy sami, bez ohledu na to, jak dlouho to trvá.
Plaťte nespravedlivě, je to víc fér!
Nevěřte vaší intuici – používejte data.

UML certifikace od OCUP 2

POMG-Certified UML Professional 2 (OCUP 2) logookud přemýšlíte, zda by nebylo vhodné nechat si své IT analytické dovednosti stvrdit certifikací, dříve či později narazíte na OMG Certified UML Professional 2™ (OCUP 2™): Foundation. Je to základní test UML, na který máte v certifikovaných místnostech 150 minut (120 minut pro anglicky mluvící rezidenty – pozor test je vždy v angličtině). Dostanete celkem 90 otázek. K tomu, abyste úspěšně prošli, stačí správně zodpovědět alespoň na 60 z nich. Nejvíce otázek směřuje na Class, Use Case, Sequence a State Machine digramy. Pokud nemáte svého firemního mecenáše, připravte si cca 210$ nebo 5200 CZK. Kde je možné certifikaci složit? Letos jsem napočítal v Praze už 11 míst. (http://pearsonvue.com/omg/ (kliknete na „find a test center“ a napíšete „Prague“). Hodně štěstí při testu!

Oblíbenost UML diagramů

Když pracuji s analytiky, často se mne ptají, jaké diagramy se mají naučit především. Podle toho, co hledají analytici na stránkách uml-diagrams.org by se dalo usoudit, že klíčové budou hlavě Use case (30%), Class diagram (22%), Activity diagram (12%) a Sequence diagram (10%). To celkem odpovídá mé zkušenosti. Testy na OMG-OCUP2-FOUND100 to mají takto: se case (jen 5%!), Class diagram (25% ok), Activity diagram (20% ok) a Sequence diagram (15%). Já myslím, že UC se tam hodně podceňují. Co myslíte?

IT Analytik má nový WEB podruhé!

Nyní již nenajdete IT Analytika jen na FB: www.facebook.com/ITanalytik, ale také zde na WEBu:)

Změnil jsem webhosting a vybral nový redakční system WordPress!

WordPress je svobodný open source redakční publikační systém napsaný v PHP a MySQL. Je vyvíjen pod licencí GNU GPL a je silně podporován společností Automattic, jejíž vývojáři se WordPressu věnují. WordPress je oficiálním nástupcem systému b2/cafelog a má širokou uživatelskou a vývojářskou komunitu, počet stažení verze 3.0 samotné dosahuje téměř 10 miliónů.

WordPress je používán dle oficiálních statistik jako CMS na více než patnácti procentech webových stránek na světě[1], překonává tak jednoznačně OpenSource CMS jako Joomla či Drupal, které se drží pod deseti procenty.

WordPress od verze 3.0 umožňuje správu více webů pod jednou instalací, čímž zároveň nahrazuje WordPress MU. WordPress je schopen také vytvořit více webů na jednom serveru a databázi – pouze uložením souborů do různých podadresářů. V roce 2010 společnost za svůj bloggerský systém WordPress.com získala v soutěži Křišťálová Lupa 7. místo v kategorii publikační platformy.

Redakční systémy

Když jsem přemýšlel, jak vám usnadnit orientaci ve svých článcích o IT analýze, napadalo mne udělat pro vás webové stránky, kde snadno a rychle najdete článek, který hledáte. Listování ve FB do daleké minulosti není úplně uživatelsky příjemné.

A pokud už web, tak proč ne hned CMS? Někteří z vás možná nevědí, co to CMS nebo redakční systém vlastně je.

Redakční systém, přezdívaný také Systém pro správu obsahu nebo jednoduše CMS (v angličtině content management system) je počítačová aplikace umožňující vytváření, úpravu, vyhledávání, indexaci (řazení do kategorií) a archivaci digitálních médií nebo elektronického textu. Dnes se nejčastěji spojují s tvorbou webových stránek (Web CMS=WCMS), ale existují i redakční systémy, které jsou offline (například podnikový redakční systém = Enterprise CMS = ECMS). Řečeno prostě CMS je tedy jednoduše nástroj k snadnému publikování textů, obrázků, videa, audia a v neposlední řadě webových stránek.

Velkou výhodou CMS, je že obsah mohou tvořit i lidé, bez znalostí tvorby webu. Redakční systémy také dokáží pracovat s mnoha uživateli s různými přístupovými právy. Takže některé příspěvky můžu publikovat pro všechny, některé pro lidi pracující ve stejné firmě, nebo ty co si zakoupí speciální balíček, či splní jiné kritéria. Obsah může přidávat a měnit každý, komu přidělím oprávnění a nepotřebuje k tomu nic víc než obyčejný webový prohlížeč! Mohu si také definovat pracovní tok – například některé články mohou být publikovány až po schválení editorem. Nemusím si hrát dlouze s grafikou, ale mohou požít některou z předpřipravených šablon ideálně s responsním chováním (grafika se upravuje podle velikosti okna – takže dobře a čitelně vypadá jak na velkém monitoru, notebooku, tabletu tak i mobilu). Dnešní CMSka mají navíc možnost nainstalovat různá rozšíření (pluginy či extension), které mohou CMS rozšířit o mnoho zajímavých funkcí od galerie, internetový obchodu, ankety, chat, až po dobře udělané diskusní fórum.

Otázkou tedy zůstává, jaký CMS pro mám ideálně použít?

Mezi nejznámější open source (označení softwaru s otevřeným kódem) CMS systémy patří WordPress, Joomla a Drupal.

Nejprve jsem to moc nezkoumal. Přečetl si jednu dvě recenze a rozhodl se pro nejpoužívanější CMS u mého poskytovatele hostingu tedy Joomla! Jak vypadá takřka sparťansky čistá stránka v Joomla! bez použití speciální šablony a rozšíření se můžete podívat tady: http://itanalytik.cz.

Zprovoznění a rozchození mi však nepřipadalo zcela intuitivní, porto jsem se podíval na tři velké CMS bratry (všechny jsou založení na PHP).

WordPress
Jen nejpoužívanějším publikačním nástrojem pro blogy na celém světě.

Silné stránky
• Obrovská komunita vývojářů s velkým množstvím dokumentace a návodů k dispozici
• Velké množství bezplatných i placených pluginů a specializované témata, která umožňují pomocí WordPressu vytvořit prakticky jakýkoliv typ webu
• Jednoduchost a uživatelská přívětivost formátu pro správu obsahu.

Slabé stránky
• Byl vyvinut především pro tvorbu blogů, hodí se tedy spíše pro menší weby.
• Uživatel nemá tolik možností přizpůsobit funkčnost a vzhled svým potřebám.
• Standardní instalace může přinášet mnoho bezpečnostních problémů a bez dalších bezpečnostních opatření je velmi zranitelný vůči útokům (nevím zda stále platí)
• Žádná oficiální podpora s výjimkou uživatelských fór, kde můžete, ale nemusíte dostat oficiální odpověď
• Při použití velkého množství pluginů dochází ke zpomalení webových stránek.

Joomla!
Používají pro své webové stránky velmi významné společnosti včetně MTV, Harvardské univerzity a Citibank (tohle byl argument, který mě přemluvil to vyzkoušet!).

Silné stránky
• Autentizaci uživatelů lze mimo jiné provádět pomocí OpenID, Google a LDAP
• Mnoho rozšíření
• Velmi aktivní uživatelská komunita a velké množství dokumentace k dispozici
• Velké množství dokumentace.

Slabé stránky
• Rozhraní není tak uživatelsky přívětivé jako u některých jiných redakčních systémů.
• Nedostatek kvalitních témat ve srovnání s některými jinými systémy (nevím zda trvá)
• Pro jednoduché stránky může být zbytečně pokročilý

Drupal
Tvorba webových stránek v Drupalu je založena na vzájemné kombinování „stavebních bloků“. Jakmile jsou webové stránky hotové, je možné je spravovat pomocí online formuláře, bez nutnosti zásahů do kódu. Drupal je zároveň CMF (content management framework), což nabízí vývojářům a programátorům možnost zasahovat do modulů Drupalu.

Silné stránky
• Robustní podpora komunity včetně kanálů IRC a osobních setkání
• Mnoho modulů, díky nimž je Drupal vysoce rozšiřitelný
• Velký počet společností, které nabízí komerční podporu systému Drupal
• Tvorba systému v blocích – možnost upravovat jednotlivé bloky.

Slabé stránky
• Složitější uživatelské rozhraní a editace bloků
• Pro jednoduché weby může být zbytečně pokročilý
• Nedostatek kvalitních bezplatných a komerčních témat (několik jich existuje, ale ani zdaleka ne tolik, jako pro jiné redakční systémy)
• Systém vytváření témat je poměrně složitý

Co však mou vírou v Joomla! podkopalo nevíce byl jednak výsměch kolegy, že používám CMS založený na PHP, který už je dávno mrtví a pak Google trendy, které ukazují, že dnes existuje v CMS jen jeden skutečný král!
https://www.google.com/trends/explore…

Jako poctivému analytikovi mi tedy nezbývá, než zkusit vytvořit další WEB IT Analytik tentokráte jako WordPress:)